1.
Jakýkoli trvalý schodek státního rozpočtu je nezodpovědným hospodařením. Vláda slibovala držet veřejné finance blízko vyrovnané bilance. Navrhovaný deficit 389 miliard na příští rok je zcela absurdní číslo, které však má nedozírné důsledky. Za prvé rostou náklady na obsluhu dluhu na úkor jednotlivých rozpočtových kapitol. Za druhé stát na trhu dluhopisů soutěží o stejné úspory jako firmy a domácnosti; dražší kapitál se přelévá do úvěrů i hypoték. Za třetí slib, že se schodek později sám sníží růstem, nemá oporu v číslech.
2.
Odmítáme hospodářskou politiku založenou na představě, že se země „proinvestuje“ ze schodků vládními výdaji. Tato teze Aleny Schillerové a Karla Havlíčka stojí na mylném předpokladu, že státní investice mají vysoký multiplikační účinek a samy přinesou růst, z něhož se dluh splatí. V české ekonomice je multiplikátor veřejných výdajů menší než jedna (podle NERV 0,71). Veřejné investice navíc vytlačují investice soukromé. Motorem růstu není stát, ale soukromý sektor. Z přeregulované ekonomiky, zelených kvót a dotačního soukolí se nelze vyhrabat dalšími investičními výdaji na dluh. Země má vysokou rozestavěnost; zahajovat stavby bez dokončování není investiční strategie. Řešením není větší schodek, ale škrty a změna politik, které schodek vyrábějí: deregulace, liberalizace, zrušení zbytečných subvencí. Je nepochybné, že Fialova vláda zanechala rozpočet v troskách. Na nápravu má vláda letošní rok, neudělala však zatím v tomto směru skoro nic.
3.
Připomínáme stanovisko ministra financí Spojených států Scotta Bessenta na jednání G20: jeho recept je přímočarý — méně regulace, více energie, více soukromých investic, více inovací. S tím souhlasíme, stejným směrem by se měla zaměřit i česká ekonomika. Spojené státy mohou tuto dráhu nastoupit snáze, protože nejsou svázány evropskou regulační politikou v rozsahu, který platí pro Českou republiku jako člena EU. Je třeba jí vzdorovat v maximální možné míře. Trumpova administrativa zároveň provedla rozsáhlé úspory ve státních programech, řadu z nich zrušila úplně. I to by mělo být inspirací pro nás.
Česká párty proto vyzývá vládu, aby návrh rozpočtu přepracovala: snížila schodek, začala škrtat a hospodářskou politiku postavila na zlepšování podmínek pro růst soukromého sektoru, nikoli na dalším zadlužování státu a veřejných investicích.
JUDr. Václav Musílek
Česká párty (The Czech Party)
